Návrat na hlavní stranu
4.3.13 České země v 16.století
Během 2.poloviny a v 16.století - překonáno zpoždění zapříčiněné husitstvím. Na něj navazuje hnutí českobratrské (mělo vliv na německý protestantský chorál) a utrakvistické (podobojí) - mezi křídly katolickým a husitským: nezávislé na Římu
Prvky renesance v Čechách - až počátkem 16.století. Nezakotvila u nás: vrchol až v době, kdy v jižní Evropě nastupuje baroko a monodie.
Nejvíce rozšířeny - duchovní písně. Protestantismus u nás ve směru českobratrském (starší, v umění zdařilejší) a lutherském (novější).
Českobratrské kancionály, např. Šamotulský (1561), redigovány biskupem Jednoty bratrské Janem Blahoslavem (1523-71), autorem první české hudební nauky (Musica).
Literátská bratrstva = společnosti hudebních zájemců, organizovaných cechovním způsobem (řemeslníci, měšťané) ve všech větších městech. Skvěle zdobené kancionály, např. Franusův, Kancionál Královéhradecký (1505), Speciálník královéhradecký (moteto Náš milý sv. Václave) ad. Zde český vícehlas, vlivy Machauta a nizozemské školy.
Jan Campanus Vodňanský (+1622) - předbělohorský rektor Karlovy university, autor písní a zhudebněných částí bible (známé ódy, např. dvojsbor Rorando coeli)
4.3.13.1 Česká kontrapunktická škola
Skladatelé většinou mimo Prahu, styk s lidovou kulturou (odtud často c.f.)
4.3.13.1.1 Jan Traján Turnovský (2.polovina 16.století)
Proslulá mše na c.f. Dunaj, voda hluboká.
4.3.13.1.2 Jiří Rychnovský (cca 1540-1616)
Ředitel kůru v Chrudimi, autor znamenitých motetů.
Význačné kapely mimo Prahu: Rožmberská kapela v Českém Krumlově, kapela na hradě Pecka u Nové Paky ad.
4.3.13.1.3 Kryštif Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621)
svobodný pán na hradě Pecka - šlechtický skladatel, diplomat a válečník, všestranně vzdělaná osobnost. Působil také v Innsbrucku, cestoval (Přední Asie, aj.). Jeden z čelných představitelů protihabsburského odboje (popraven s českými pány na Staroměstském náměstí).
Nejlepší ukázky české vokální polyfonie: Missa quinis vocibus (pětihlasá) na c.f. Marenziova madrigalu Dolorosi martir, moteta Qui confidunt in Domino a Maria Kron
4.3.13.2 Cizí skladatelé u nás
4.3.13.2.1 Jacobus Handl Gallus (1550-91)
Skladatel slovinského původu. Působil v Olomouci a Praze. A výrazově podmanivý, převaha harmonického myšlení nad kontrapunktem, vliv benátské školy. Nejvýznačnější díla:
Opus musicum harmoniarum (1586-90) - soubor motet podle církevního roku
Moralia - soubor moralizujících motet
Mše a další díla
4.3.13.2.2 Dvorská kapela na Pražském hradě
Měla mimořádný význam. Založil ji Ferdinand I., největší rozmach za Rudolfa II. (45 zpěváků, chlapecký sbor, 20 trubačů a další instrumentalisté).
Nejvýznamnější kapelníci:
Philipp de Monte (viz odd.4.3.6.5.1)
Jacob Regnart /k,ň/ (1450-99) - vícekapelník, vynikající zvláště světské skladby.

Copyright 1998-2024 © Luděk Šorm
www.anthology.winris.cz je registrovaná ochranná známka společnosti Kam na Pardubicku s.r.o.